FKPS - Recenze

Skvělá oslava 30. výročí založení Foerstrova komorního pěveckého sdružení

Koncertem v nádherném prostředí a inspirující akustice velkého sálu Kulturního a společenského střediska Žofín oslavilo v neděli 25. září 2005 Foerstrovo komorní pěvecké sdružení (FKPS) již 30. výročí svého založení. Program jeho Slavnostního koncertu nabídl posluchačům velice zajímavá, interpretačně náročná díla českých skladatelů, s nimiž se nemáme možnost setkávat příliš často.

FKPS, které dnes tvoří více než čtyřicet nadšených zpěvaček, prokázalo, že patří v současné době ke špičce našeho ženského sborového zpěvu. Jeho výkon charakterizuje příjemný, ve všech hlasových skupinách vyrovnaný, barevně dostatečně kontrastní mladistvý zvuk, suverénní technika ve všech druzích pěvecké vazby (zvláštní pochvalu zaslouží v tomto směru především lehké, precizní 1. soprány), bezproblémová intonace, přesvědčivé, pregnantní rytmické cítění a v neposlední řadě pak působivá symbióza dirigentského a sborového výkonu.

První polovina programu přinesla opravdu nevšední sborové lahůdky. Koncert otevřely dvě duchovní skladby mistra českého barokního umění Jana Dismase Zelenky, od jehož úmrtí uplynulo v letošním roce 260 let – Regina coeli (F dur, ZWV 134) pro tři ženské hlasy, dva hoboje, smyčce a continuo a >Laudate pueri (F dur, ZWV 82) pro basové sólo, tři ženské hlasy, smyčce a continuo. Uvedení obou skladeb, které jsem měl příležitost slyšet poprvé, je zásluhou vynalézavé dramaturgické práce mladého sbormistra Lukáše Vasilka. I následující cyklus Hradčanských písniček Leoše Janáčka jsem dosud znal pouze z nahrávek (dílo je interpretačně mimořádně obtížné) a za jeho nastudování a vynikající provedení bych chtěl všem interpretům upřímně poděkovat.

Zelenkovy skladby přesvědčily vedle výborně cítěné, transparentní polyfonní struktury i bohatostí instrumentálního doprovodu a kombinací s basovým sólem. Interpretačním vrcholem koncertu však bylo podle mého názoru provedení Janáčkových Hradčanských písniček: nádherná, funkční práce s dynamikou, logické využití bohaté palety sborových barev, společně prožitá agogika, vynikající vystižení zvláštní, zadumané lyriky textů Františka Serafima Procházky a jejich povýšení hudbou L. Janáčka.

Závěr první poloviny koncertu vytvořilo jedno z myšlenkově i hudebně nejsilnějších děl Zdeňka Lukáše, Poselství hudby pro ženský sbor s doprovodem klavíru. V jeho provedení jsem poněkud postrádal ještě hlubší ponor do obsahu vynikajících veršů Markéty Procházkové, působivější dramatické napětí a přesvědčivější výstavbu díla jako celku. I tak se však FKPS zhostilo tohoto nelehkého interpretačního úkolu se ctí.

Do druhé poloviny Slavnostního koncertu, v jejímž úvodu pozdravil jubilující sbor hudební skladatel Vadim Petrov, zařadilo FKPS cyklus Deseti zpěvů, op. 15, Josefa Suka pro ženský sbor s průvodem klavíru na čtyři ruce na slova lidových písní slovanských. Dílo, jehož nastudováním se sbor přihlásil k oslavě 70. výročí úmrtí skladatele a které úspěšně provedl např. také na letošním Festivalu sborového umění v Jihlavě, nabídlo interpretům příležitost rozehrát pestrou škálu nálad lidových textů, výstižně zachycených v Sukově hudebním ztvárnění. Působivá interpretace sklidila zasloužený úspěch posluchačů, kteří si vyžádali i malý přídavek.

Mimořádná slova chvály zaslouží i dirigent, současný student AMU Lukáš Vasilek, který připravil sbor k vynikajícímu uměleckému výkonu. Dokonalá znalost partitur (celý program dirigoval zpaměti) mu umožnila bezprostřední kontakt se všemi zpěvačkami, což se odrazilo i v kvalitě výrazového působení skladeb. Jeho muzikantské cítění je opravdové, interpretační představy přesné, jeho gesto je neokázalé, vždy ve službách hudby, sdělné, někdy až příliš úsporné (bohatší drobnokresba umožňuje někdy věrněji zachytit charakter a obsah slova). Domnívám se, že jeho dirigentský výkon a výsledky jeho práce jsou velkým příslibem pro jeho budoucí uměleckou dráhu.

Pochvalu zaslouží bez výjimky rovněž všichni spoluúčinkující, kteří svými výkony přispěli ke zdaru Slavnostního koncertu: Dana Burešová (soprán), Pavel Klečka (basbaryton), Ludmila Čermáková a Ladislav Šaroun (continuo, klavír), Marie Kroužková (flétna), Eleonore Feichter a Eva Doležalová (hoboj), Barbora Váchalová (harfa), členové kvarteta Martinů a Pavel Mazanec (kontrabas). Je třeba se zmínit i o vynikajícím průvodním slovu, které pro tištěný koncertní program připravil Miloš Pokora.

Třicetiletá historie FKPS připomíná řadu sbormistrů, kteří stáli v uplynulých letech v jeho čele (Rudolf Zeman, Libuše Krejčová, Zdeněk Šulc, Jana Veverková, Dagmar Součková) a stovky zpěvaček, které se podílely na jeho domácích i zahraničních úspěších (účastníci koncertu se s nimi mohli seznámit na panelech umístěných na stěnách velkého sálu Žofína). Slavnostní koncert představil žhavou současnost umělecké práce FKPS, ale naznačil i jeho možnosti a perspektivy v příštích letech. Věřím, že se sbormistru i zpěvačkám bude i nadále dařit realizovat všechny smělé sborové plány a cíle a do jejich krásné práce bych jim chtěl popřát za všechny, kteří máme rádi sborový zpěv, mnoho dalších úspěchů.

FOERSTROVO KOMORNÍ PĚVECKÉ SDRUŽENÍ

RECENZE